O O O O O Úvod Buňky Válce Krystaly Artefakty Odkazy
Krásná dlaždicová epitelie
Obsah:

Úvod
Odběr vzorku
Zpracování vzorku

Buňky
  Erytrocyty
  Leukocyty
  Epitelie
     Dlaždicové
     Přechodné
     Renální
       tubulární

  Bakterie
  Kvasinky
  Trichomonády

Válce
  Hyalinní
  Leukocytární
  Renální
     tubulární

  Erytrocytrání
  Bakteriální
  Buněčné
  Granulované
  Voskové
  Tukové
  Hemosiderinové

Krystaly
  Urátová drť
  Fosfátová drť
  Kyselina
    močová

  Další uráty
  Oxaláty
  Triplfosfáty
  Uhličitan
     vápenatý

  Cystin
  Tyrosin
  Leucin
  Cholesterol
  Bilirubin
  Hemosiderin
  Lékové kryst.
  Vzácné a
  neidentifikované

Artefakty

Obtížné nálezy

O autorech

Literatura

Odkazy




Válce v močovém sedimentu




Různé typy válců v jednom zorném poli při malém zvětšení

Ledvinné tubuly vylučují za fyziologických podmínek malé množství Tammova - Horsfallova mukoproteinu, což je glykoprotein, který chrání povrch epitelové výstelky renálního tubulu. Tato bílkovina může za některých okolností v tubulu precipitovat a vytvořit tak odlitky tubulů, které se uvolňují do moče, kde je v mikroskopu pozorujeme jako válce. V přítomnosti bílkoviny v moči Tammův-Horsfallův mukoprotein precipituje mnohem snáze a množství válců je mnohem větší.

Válce složené z čistého Tammova - Horsfallova mukoproteinu označujeme jako hyalinní. Tyto válce se mohou v malém množství vyskytovat i ve fyziologické moči, zejména po tělesné námaze nebo při dehydrataci. Tyto válce mají prakticky stejný index lomu jako moč samotná a proto jsou v nativní moči velmi obtížně pozorovatelné. Poté, co jsme zavedli rutinní barvení močového sedimentu, stoupla frekvence nálezu hyalinních válců několikanásobně. Pro morfologii hyalinních válců platí totéž, co pro morfologii všech ostatních válců - mají rovnoběžné okraje, zakulacené konce, ve stejném preparátu jsou většinou všechny stejného průměru. Barvením se zvýrazní jemná,vláknitá struktura jejich matrix, což činí rozpoznání snadnějším.

Veškerý materiál, který je v době precipitace Tammova - Horsfallova mukoproteinu přítomen v tubulu, je zavzat do matrix válce. Může se jednat o leukocyty, renální epitelie, erytrocyty, bakterie. Tento materiál si ve válci zachovává původní vzhled a barvitelnost jako mimo válec. Podle obsahu válce pak rozlišujeme leukocytární, renální tubulární, erytrocytární a bakteriální válce. Tyto válce v močovém sedimentu vždy znamenají vážné poškození ledviny. Výskyt jakéhokoliv materiálu uvnitř válce je spolehlivým důkazem přítomnosti tohoto materiálu v ledvinném tubulu. Podle typu zachycených buněk se liší i patologický význam nálezu jednotlivých druhů válců.

Buněčný materiál uvnitř válce podléhá postupně rozkladu. Jádra buněk se rozpadají, buněčná membrána zaniká, po určité době již nelze spolehlivě určit druh původních buněk ve válci. Takové válce označujeme jako buněčné.

Dalším setrváním válce v ledvinném tubulu dochází k další degeneraci buněčného materiálu v matrix válce a ten se z buněčného mění postupně na hrubě a později jemně granulovaný. Dalším rozkladem zbytků buněk jakákoliv vnitřní struktura válce mizí a ten pak získává vzhled válce voskového. Vývoj voskového válce v ledvině trvá několik desítek hodin, což je obvykle spjato se stázou moči, proto se tyto válce též označují jako válce renálního selhání. Válce se v moči objevují masivně v krátkém období, kdy po určité době oligurie/anurie se obnovuje diuréza. První moč vypláchne z tubulů všechny vyprecipitované zbytky a v takovém vzorku je pak možno zachytit množství válců různého stupně rozkladu současně. Je nutné poznamenat, že válce degenerují během mnohahodinového pobytu v tubulu, nikoliv však během několikahodinového pobytu v močovém měchýři. Jejich stav je tedy identický, jaký byl v okamžiku, kdy byly vypláchnuty z ledviny.

U pacientů s nefrotickým syndromem se poškozenou glomerulární membránou dostávají do moče i lipoproteinové částice, které jsou zpětně reabsorbovány tubulárními buňkami. Tyto buňky naplněné tukem vytvářejí tzv. tuková tělíska nebo tukové kapky. Tyto buňky se stávají součástí válců, podléhají degeneraci, jejich tukový obsah je pak součástí válce označovaného jako tukový válec.

Válce, ve kterých buněčnou matrix tvořily erytrocyty si ponechávají rezavý nádech hemoglobinu, proto je popisujeme zvlášť a označujeme jako krevní válce - analogie granulovaných válců a hemoglobinové válce - analogie voskových válců. Erytrocytární, krevní i hemoglobinové válce jsou velmi vzácné, protože jsou extrémně křehké. Jsou však významnou patologickou známkou svědčící pro probíhající IgA nefropatii, nebo imunokomplexovou glomerulonefritidu. Vysloví - li nefrolog podezření na uvedené diagnózy, vyšetřují se v naší laboratoři tyto moče ve zvláštním režimu, kdy pacient močí ranní vzorek až v laboratoři a moč se mikroskopuje do 15 minut, ještě teplá.

V případech těžkých hemoglobinurií nebo myoglobinurií spojených se zničením epiteliální výstelky renálních tubulů se granula pigmentu vznikajícího z hemového železa - hemosiderinu stanou součástí válců, které pak označujeme jako hemosiderinové.




© MUDr. Petr Kubáč

Buněčný válec