Význam jasné terminologie snad ani není třeba vysvětlovat. Odborní partneři si nerozumějí, pokud mluví odlišným jazykem, ale ani v případě, že ve své mateřštině používají termínů, které každý chápe jinak. Překlad do češtiny by neměl být pouze slovníkovým ekvivalentem, ale takovým vyjádřením, které by bylo chápáno tak, že jak originál, tak překlad by vedly jednoznačně ke stejné akci.
První vydání této publikace ve formě výkladového slovníku, doprovázeného seznamem zkratek, vzniklo v roce 2003, a ve formě CD bylo distribuováno ve více než 600 exemplářích do analytických a klinických laboratoří a bylo po dobu čtyř let volně vystaveno v nezměněné formě na internetu. To svědčí o tom, že jako pomůcka prokázalo svou užitečnost.
Druhé, zcela přepracované vydání vzniklo v roce 2009, zohlednilo připomínky a podněty uživatelů a zejména zapracovalo vývoj v terminologii daný především publikací nového vydání Mezinárodního metrologického slovníku (VIM) a jeho překladu do češtiny (TNI 01 0115:2009). Třetí vydání Mezinárodního metrologického slovníku bylo ve vztahu ke druhému vydání (ČSN 01 0115:1996) zcela novým dokumentem. Slovník vyšel ze skutečnosti, že neexistuje zásadní rozdíl v základních principech měření ve fyzice, chemii, laboratorní medicíně, biologii nebo technice, mnohé pojmy formuloval nově tak, aby vyhovovaly požadavkům souvisejícím s měřením i v takových oborech, jako je chemie, biochemie, potravinářství, forenzní vědy a molekulární biologie. Druhým základním principem VIM bylo promítnutí nové filozofie měřicího procesu postavené na nejistotním přístupu, kde nejistota měření je hlavní charakteristikou kvality výsledku měření na rozdíl od opouštěného klasického chybového přístupu operujícího s pravou hodnotou, náhodnou a systematickou chybou.
Třetí vydání Metrologické terminologie, které nyní předkládáme, opět prošlo hlubokou a důkladnou revizí. Zohledňuje vývoj v terminologii v posledních devíti letech, zejména v oblasti referenčních materiálů, a promítá do termínů filozofii nových nebo zcela přepracovaných normativních dokumentů z oblasti zkušebnictví a posuzování shody, z nichž je třeba především uvést právě publikovanou normu ČSN EN ISO/IEC 17025:2018 Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří, normu ČSN EN ISO 15189 ed. 2:2013 Zdravotnické laboratoře - Požadavky na kvalitu a způsobilost, normu ČSN ISO 13528:2017 Statistické metody používané při zkoušení způsobilosti mezilaboratorním porovnáváním a normu ČSN EN ISO 17034:2017 Všeobecné požadavky na kompetenci výrobců referenčních materiálů.
Autoři věří, že příručka se stane, stejně jako její předchozí vydání, užitečným nástrojem a referenční pomůckou pro všechny úrovně laboratorních pracovníků, zabývajících se jak z vnitřní potřeby, tak i z titulu své funkce metrologií a prováděním analýz.
Všem čtenářům budeme vděční za připomínky a podněty zaslané nejlépe na e-mailovou adresu některého z autorů (kontakty naleznete v kapitole O díle).
Praha, květen 2018
Za autorský kolektiv Josef Kratochvíla a Zbyněk Plzák
Metrologická terminologie, verze 3.01
© 2003 - 2024, SEKK s.r.o. a EURACHEM-ČR
Podmínky použití díla naleznete v kapitole O díle.