Předmluva

Zpět na obsah

 

Význam jasné terminologie snad ani není třeba vysvětlovat. Odborní partneři si nerozumějí, pokud mluví odlišným jazykem, ale ani v případě, že ve své mateřštině používají termínů, které každý chápe jinak. Překlad do češtiny by neměl být pouze slovníkovým ekvivalentem, ale takovým vyjádřením, které by bylo chápáno tak, že jak originál tak překlad by vedly jednoznačně ke stejné akci.
První verze této publikace ve formě výkladového slovníku, doprovázeného seznamem zkratek, vznikla v roce 2003, a ve formě CD byla distribuována ve více než 600 exemplářích do analytických a klinických laboratoří a v posledních 4 letech byla volně k dispozici v nezkrácené formě na internetu. To svědčí o tom, že jako pomůcka prokázala svou užitečnost.

 

Nové, zcela přepracované vydání, zohledňuje připomínky a podněty uživatelů a zejména zapracovává vývoj v terminologii daný především publikací nového vydání Mezinárodního metrologického slovníku (VIM 3). Třetí vydání Mezinárodního metrologického slovníku je ve vztahu ke druhému vydání [ČSN 01 0115:1996] zcela novým dokumentem. Slovník vychází ze skutečnosti, že neexistuje zásadní rozdíl v základních principech měření ve fyzice, chemii, laboratorní medicíně, biologii nebo technice, mnohé pojmy konstruuje nově tak, aby vyhovovaly požadavkům souvisejícím s měřením i v takových oborech, jako je chemie, biochemie, potravinářství, forenzní vědy a molekulární biologie a dokumentuje to na příkladech z těchto oborů. Druhým základním principem VIM 3 je promítnutí filozofie měřicího procesu postavené na novém přístupu, kde nejistota měření je hlavní charakteristikou kvality výsledku měření na rozdíl od opouštěného klasického chybového přístupu operujícího s pravou hodnotou, náhodnou a systematickou chybou.
I překlad do češtiny TNI 01 0115:2009 (1) je zásadním překročením letitého rozporu spočívajícího ve skutečnosti, že česká terminologie v klasické metrologii a měřicí technice na jedné straně a v analytické chemii a laboratorní medicíně na straně druhé se léta vyvíjely odlišně a dospěly u některých základních metrologických termínů k neslučitelným koncepcím. Jedná se především o používání českých ekvivalentů anglických termínů precision, accuracy a trueness. Překlad zavádí zcela nové české ekvivalenty pro některé ze základních termínů nejistotního přístupu k měření takto:

Pro dosažení výše uvedeného konsenzu, který má velký význam, musely ustoupit všechny strany. Fonetická příbuznost nového termínu preciznost jak vůči originálu, tak i v analytice dříve používané ve stejném smyslu přesnosti, by mohla usnadnit přijetí tohoto termínu analytickou komunitou včetně laboratorní praxe. Jednotnost překladů uvedených termínů je nutností pro srozumitelnost a jednoznačnost aplikace technických dokumentů zasahujících řadu oborů.
Autoři věří, že příručka se stane, stejně jako její první vydání, užitečným nástrojem a referenční pomůckou pro všechny úrovně laboratorních pracovníků zabývajících se jak z vnitřní potřeby, tak i z titulu své funkce, metrologií a kvalitou.

Všem čtenářům budeme vděční za připomínky a podněty zaslané nejlépe na e-mailovou adresu některého z autorů (naleznete je zde).

 

  V Praze říjen 2009

za autorský kolektiv Zbyněk Plzák