|
Zpracovali: MUDr. Miloslava Matýšková, CSc. - supervizor cyklu KO Ing. Marek Budina - SEKK |
Cílem experimentu bylo zjištění rozptylu výsledků měření získaných na automatech různých výrobců při měření nativního vzorku čerstvé krve pacienta, tedy vzorku, který je pro EHK nedosažitelný z důvodu nízké stability.
Zjištěné rozptyly byly následně porovnány s výsledky měření parametrů krevního obrazu a pětipopulačního diferenciálu z kontrolních cyklů EHK.
Pro účast ve studii byla vybrána pracoviště, která se běžně účastní EHK v kontrolních cyklech KO, nacházející se v Brně (byl nutný rychlý transport vzorků) a vybavená různými měřicími systémy.
V den provedení studie byly ve FN Brno odebrány vzorky 2 pacientům (zdravý člověk a pacient) do zkumavek Sarstedt a byly označeny jako vzorek A a B. Následně byly tyto vzorky rozvezeny kurýrem (tedy nikoli poštou, nikoli zásilkovou službou) přímo na ostatní pracoviště zapojená do studie. Spolu se vzorky dostali účastníci studie i průvodní list pro zápis výsledků.
Každé zúčastněné pracoviště oba vzorky ihned po obdržení zpracovalo tak, že v každém vzorku provedlo 2 měření (s co nejkratším časovým odstupem) běžným způsobem tak, jako by se jednalo o pacienta. Pokud analyzátor, který byl pro měření použit, měl možnost manuální volby mezi impedančním a optickým principem stanovení, bylo měření provedeno pokud možno oběma způsoby.
Vlastní studie proběhla 20.10.2010.
Všichni účastníci provedli měření dle požadavků organizátora.
Měření proběhla v časech od 8:50 do 9:55, pouze jeden účastník (označený i.d. 2) měřil v 10:55.
Ve výsledcích se nevyskytly žádné anomálie nebo odlehlé hodnoty, které by bylo nutné vyloučit, s těmito 2 výjimkami:
Měření bylo zaměřeno na zjištění srovnatelnosti výsledků získaných pomocí různých měřicích systémů a porovnání dosažených variačních koeficientů (CV) s variačními koeficienty obvykle získávanými v kontrolních cyklech KO (srovnání bylo prováděno s průměrem CV vzorku A a B cyklu KO3/10).
Lze učinit následující konstatování:
Leukocyty - CV studie 4,5 a 5,9 % srovnatelné s cyklem EHK (5,2 %) - v cyklech EHK však vzorky s nízkým počtem leukocytů mívají větší rozptyl.
Erytrocyty - CV studie 1,6 a 2,0 % srovnatelné s cyklem EHK (2,2 %).
Hemoglobin - CV studie 1,3 a 1,2 % srovnatelné s cyklem EHK (1,8 %).
Hematokrit - CV studie 3,5 a 3,1 % jsou nižší než v cyklu EHK (4,6 %), ve studii se neprojevily systematické rozdíly, které v rámci cyklu KO pozorujeme mezi optickým a impedančním principem měření.
MCV - CV studie 4,0 a 3,7 % jsou srovnatelné s cyklem EHK (4,3 %), ve studii se neprojevily systematické rozdíly, které v rámci cyklu KO pozorujeme mezi optickým a impedančním principem měření.
Trombocyty - CV studie 5,8 a 7,3 % nižší než v cyklu EHK (11 %).
RDW - CV studie 6,1 a 4,2 % nižší než v cyklu EHK (10 %). Může to být způsobeno nesrovnatelně větším počtem systémů, které se účastní cyklu. V cyklu často pozorujeme významné rozdíly ve výsledcích RDW např. mezi CD 3200 a CD 3700 - ve studii existuje stejný rozdíl u vzorku A, ale téměř shodné výsledky jsou u vzorku B.
Neutrofily - CV studie 5,7 a 6,4 % nižší než v cyklu EHK (9,5 %). To může být i zde způsobeno nesrovnatelně větším počtem systémů, které se účastní cyklu.
Lymfocyty - CV studie 8,7 a 11 % nižší než v cyklu EHK (19 %), situace podobná neutrofilům.
Eozinofily - zde bylo v rámci studie dosaženo CV 10 a 19 % což je podstatně lepší výsledek než v EHK (80 %) a to i při poměrně malém počtu buněk. Monocyty a zejména bazofily - u těchto parametrů se CV výsledků studie pohybuje v desítkách procent stejně jako v kontrolním cyklu (problémem je i malý počet buněk, tedy stejný důvod jako v kontrolních cyklech, a zřejmě nejen v případě bazofilů hraje zřejmě roli i princip měření). Je vidět, že dosažení dobře srovnatelných výsledků mezi analyzátory je u těchto dvou parametrů prakticky nemožné.
Tato studie potvrdila, že na vyšší rozptyl měření některých parametrů v kontrolním cyklu má vliv i použitý kontrolní materiál. Z pohledu výsledků této studie lze tedy za korektní označit postup, kdy v kontrolních cyklech EHK jsou samostatně hodnoceny některé skupiny automatů (optické systémy) a to na základě analýzy výsledků skupin účastníků, jejich měření je založeno na shodném principu.
V případě RDW, počtu neutrofilů a počtu lymfocytů byly CV ve studii významně nižší než v EHK. Samozřejmě je obtížné z výsledků studie usuzovat jaká je srovnatelnost výsledků napříč měřicími systémy. Počet systémů zahrnutých do studie byl nepatrným zlomkem počtu systémů, které se účastní kontrolních cyklů.
Poměrně překvapivě dobře korelují výsledky eozinofilů s ohledem na malý počet buněk. Počty monocytů, ale zejména bazofilů byly v rámci studie prakticky nehodnotitelné stejně jako tomu je v kontrolních cyklech EHK. Je zřejmé, že důvodem zde je nejen vysoký rozptyl měření při nízkém počtu buněk dané populace ve vzorku, ale zřejmě i rozdílné měřicí principy analyzátorů.